Habartice

Habartice (německy Ebersdorf) jsou vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 11 kilometrů severně od města Frýdlantu přímo na česko–polské státní hranici. Habartice mají asi 470 obyvatel a patří k nim ještě osada Háj s 12 stálými obyvateli. Ve vsi je mateřská a základní škola (do 5. třídy).

Nejbližší železniční stanice je v Černousích, do Habartic jezdí autobus ČSAD Liberec z Frýdlantu. Obec má s Frýdlantem silniční spojení po silnici č. 13 a leží v ní silniční hraniční přechod do polského Závidova. Závidov a Habartice spolu bezprostředně sousedí, jediné, co je odděluje je Kočičí potok.

Historie


Habartice a sousední Závidov (německy Seidenberg, polsky Zavidów) existují vedle sebe snad již od 10. století. Nebýt Kočičího potoka, který je odděluje, splynuly by patrně obě obce v obec jedinou. První zmínka o Závidově je z let 1341–46, o Habarticích z roku 1399, kdy v nich existoval lenní statek v držení pánů z Černous. 16. 9. 1399 byl ve Zhořelci popraven pán tohoto statku Michal Tschernhasen jako lapka. Od poloviny 15. století vlastnila statek rodina von Bindemann. Roku 1592 byl tento statek kvůli hospodářským výsledkům rozdělen, Bindemannové si ponechali jeho dolní část, část horní připadla Schwanitzům. Statek opět spojil roku 1662 Hans Ludwig von Rodewitz, který jej vlastnil až do roku 1712, kdy statek odkoupil hrabě Jan Václav Gallas.

Habartice a Závidov byly velmi úzce propojeny – obyvatelé například navštěvovali společný kostel v Závidově – až do roku 1620, kdy bylo závidovské panství odděleno od panství frýdlantského. Skutečná hranice mezi dvěma státy vznikla roku 1635, když byla Lužice připojena k Sasku. Po skončení třicetileté války se stovky exulantů z Frýdlantska uchýlily právě na závidovské panství (počet domů Závidova tehdy vzrostl na 200).

Habartice měly roku 1790 42 obydlených domů a roku 1834 dokonce domů 80 s více než 500 obyvateli. K rozvoji obce rozhodně přispěla stavba silnice z Frýdlantu v letech 1830–33 a také kolem procházející železniční trať Frýdlant–Závidov. Čerstvě dokončené silnice využil roku 1833 ruský car Mikuláš a tehdejší pruský korunní princ k cestě do nitra Čech na schůzku s rakouským císařem.

Po skončení druhé světové války byla z Habartic odsunuta nejprve asi stovka říšských Němců a posléze další stovka místních Němců (převážně šlo o rodiny nacistických funkcionářů). Ve druhé fázi odsunu bylo do sběrného střediska ve Frýdlantě přesunuto dalších asi 1200 obyvatel. V obci tak zůstalo je 21 osob – německých antifašistů – a i z těch se dalších 8 lidí dobrovolně odstěhovalo. Noví osadníci přicházeli do obce hlavně ze Sedlčanska a Voticka.

5. 10. 1950 byla k Habarticím připojena osada Háj. V polovině roku 1980 byly podobně připojeny Pertoltice, které se opět osamostatnily 1. 1. 1991.

 

---

Komentáře

 
---